Včera odpoledne jsme se s Pájou dohodli že si večer zajdeme do Novoměstského bazénu, hned po obědě jsem přišel k němu, chvíli jsme pracovali tady na webnode a jak čas utíkal pomalu se začalo stmívat, což pro nás bylo znamení že bychom měli vyrazit, Pájův taťka nás odvezl od něj až k nám, kde jsem si měl vyzvednou plavky, šampon a ručník. Když bylo vše připraveno Pájův taťka nás vysadil před velkými dveřmi bazénu.Podívali jsme se na hodinky a bylo necelých šest hodin, vešli jsme dovnitř a paní co tam pracuje řekla " Chlapci, bazén je až do půl sedmé zabraný, smůla" neřekla to nijak příjemně a my jsme se tedy otočili a velkými dveřmi zase odešli. Venku už byla tma a celkem i zima, nevěděli jsme co tu půl hodinu dělat, protože toulat se tady takhle večer ve tmě v Novém městě bývá nebezpečné. Bohužel nemáme ani žádný Fast Foot nebo McDonald, tak jsme chvíli přemýšleli a pak jsme se dohodli že na chvíli můžeme zajít do menší restaurce Hvězda, kterou asi před dvěma lety koupili Vietnamci. Vešli jsme do hospodských dveří a vstoupili do menšího sálu kde stál i bar a seděli štangasti. V sále bylo hodně kouře a vůně piva a tak jsme se rozhodli jít do nekuřáckého, že tam seděla ještě jedna známa rodina nás celkem potěšilo, protože jsme se mezi štangasty necítli úplně "svoji". Zachvíli přiběhl jeden Vietnamec a zeptal se "Čo ši ďátě? Dal jsem si jeden Sprite, Pája jen čistou minerálku a oba, protože jsme pospíchali poprosili jsme jen krokety s kečupem, pití nám přinesli hned, ale s jídlem to dost trvalo, moc nás nebavilo tam čekat a tak jsme si povídali. Když nám jídlo přinesli spočitali jsme si počet kroket. Do hospody přišel i můj děda Karel který mi dal ještě padesát korun takže jsem si objednal ještě Coca - Colu. Bylo asi tři čtvrtě na sedm když nám Vietnamec přinesl účet, který nám nato co jsme si dali byl celkem předražený, ale nedalo se nic dělat a 80 korun jsme zaplatili. Když jsme dorazili k bazénu, bylo už otevřeno a každý jsme zaplatili 30 korun. Dostal jsem klíček číslo 6 a Pája číslo 7. Zaplatili jsme si bazén na hodinu. V celém bazénu bylo asi 12 lidí, asi 4 lidi jsme znali takže jsme si snimi i popovídali, čas utíkal a my jsme skákali, cákali po sobě a dělali další věci které se v bazéně dělají. Když jsme po hodině odešli, dohodli jsme se, protože nám v bazéně trochu vyhládlo, že si koupíme skvělé langoše které v bazéně dělají. Bohužel bufet byl dnes zavřený, jak nám paní, která nás předtím vyhnala řekla. Také nás to dost zklamalo ale co se dalo dělat, Pája zavolal svému taťkovi který mě odvezl domů. I když by to mohlo být lepší, dost se nám to vydařilo.